Mít rádi ano, ale…

Ať už to zapříčinila evoluce nebo pánbůh, v každém případě tu jsou, žijí s námi. Vyprávěly nám o nich už paní učitelky ve školce, malovali jsme jejich obrázky. Většinou jsme se jich v té době neštítili ani nebáli. Chtěli jsme se s nimi mazlit, brát si je do postýlky – zkrátka měli jsme je rádi. Mnohým z nás kladný vztah k těmto tvorečkům vydržel až do dospělosti. Ovšem pouze v případě, že se s nimi potkáváme v přírodě – na louce, v lese, u rybníka, na zahrádce. (I když tam by se o tom dalo polemizovat. Ono totiž piplat se s pěstováním mrkve a sklidit pouze nať, také není zrovna žádná výhra.)

Nechejte to na nás

Vezmeme-li však v úvahu, že zahrádka je přece jenom také kus přírody, snad bychom to těm hrabošům nakonec i odpustili. Pokud se vám však myši a jim podobní tvorečkové s korálkovýma očima nakvartýrují do sklepa nebo do garáže, je třeba jednat. Pokud jste doposud položili sem tam nějakou pastičku, a pak si s ulehčením oddychli, že v ní žádné vámi milované zvířátko neuvízlo, asi vám není pomoci. Cítíme s vámi a víme (!) jak vám pomoci. Pozvěte si nás! Vás totiž zachrání pouze odborně provedená deratizace.